V internetových diskusích se dostávám často k tématu teplovzdušného vytápění obecně. Zejména pak k požadavku na projekt teplovzdušného krbu s krbovou vložkou na dřevo. Vzhledem k tomu, jaké hygienické kompromisy takový způsob vytápění představuje, přestali jsme jako kamnářská firma teplovzdušné krby s rozvodem pomocí ventilátoru nabízet už před cca deseti lety. Proč, když je to takový super byznys?
Myšlenka je bezva – krb s krásným bohatým plamenem v obýváku a teplo v celém domě. Pár polínek a komfort pro celou rodinu. Je to pěkné, voňavé a ne zas až tak drahé, aby se investice nevrátila za pár let topení. Který jiný systém to umí nabídnout? Jako obvykle jsou i zde jistá ALE, která by zájemce o topení v krbu neměl přehlédnout, ale často, někdy i rád, přehlíží.
Mou nejzásadnější výhradou je samotný princip fungování teplovzdušného krbu. Krbová vložka je obestavěna do dutiny (teplovzdušné komory) z izolačního materiálu. Předpokládejme, že zhotovitel (v nejlepším případě „kvalifikovaný kamnář“, hůře pak tzv. „krbař“ a nejhůře „sebevědomím posílený laik“) ví alespoň něco málo o požární bezpečnosti a hygieně prostředí a použije buď desky z vermikulitu, případně kalciumsilikátu schválené pro provoz teplovzdušného krbu v interiéru.
Na jakém principu funguje teplovzdušný krb
Krbová obestavba má jednu nebo více mřížek u podlahy pro přisávání chladného vzduchu a jednu nebo více mřížek 50 cm pod stropem pro výdech teplého. Po roztopení krbu a tedy i ohřátí povrchu krbové vložky až na teploty přes 300 °C (zcela běžná věc, to Vás mohu ujistit) začne ten velký cirkus:
- Vstupující vzduch se ohřeje a výdechovou mřížkou vydechne do místnosti.
- V místnosti se ochladí a znovu je nasáván do dutiny teplovzdušné komory, ohříván, vydechován, nasáván, ohříván, vydechován…
- Vznikne proudění vzduchu, tzv. konvekce (odtud plyne někdy také používané označení pro teplovzdušný krb „konvekční krb“, což bývá občas komoleno na chybné „konvenční krb“).
A můžete hádat – co se stane se vším prachem, který se za dobu, kdy jsme netopili, usadil uvnitř obestavby, na ploše kouřovodu a krbové vložky?
a) rozplyne se jako dým a dále bloudí krajinou
b) dlouho ležel, takže ztuhne a spadne na zem
c) shoří
Asi Vás nepřekvapím, že c) je správně. A kromě toho, že prach shoří, vytvoří tím samozřejmě zplodiny tohoto hoření. Pokud jde o prach organického původu, je to sice nepříjemné, ale asi nám nehrozí až tak moc. Víte ale, že velkou část „dnešního“ prachu tvoří také látky anorganické, jejichž spálením vznikají další látky a sloučeniny, které už mohou vážně poškozovat naše zdraví?
Dýchání prachu v celém domě? Jak je libo...
Samozřejmě, že ani neustálé dýchání zvířeného prachu bez ohledu na jeho původ není nic, nad čím by naše tělo jásalo. Organismus je tak vystaven neustálé zátěži, je nucen mít trvale spuštěný imunitní systém, resp. procesy vlastní přirozené detoxikace, což ho samozřejmě vyčerpává.
To vše probíhá v určité omezené míře u každého teplovzdušného krbu bez ohledu na to, zda jde o systém s rozvodem pomocí ventilátoru nebo ne. Pokud jde o krby se samotížným prouděním (tedy bez ventilátoru), lze při správné volbě materiálu obestavby, dimenzování velikosti přisávacích a výdechových otvorů a způsobu topení omezit negativní vliv na přijatelnou mez.
Ve chvíli, kdy ale do celého systému vřadíme ventilátor, který každou hodinu doslova prožene 600 m3 vzduchu útrobami krbu a hadicemi rozvádějícími teplo po domě, nedá se už o příjemném a zdravém topení mluvit. O čistotě vzduchu si lze udělat hezkou představu z obrázků níže…
Filtry nic neřeší
Nabízí se triviální řešení. Přeci umíme filtrovat už kdeco – naftu, kafe, zboží v e-shopech – proč by to nemělo jít i s prachem od krbu?
Mno… Filtrovat jednoduše umíme pevné částice, tedy prach, který neshořel. Plynné složky, zmíněné zplodiny hoření prachu, už vyfiltrujeme snad jen uhlíkovým filtrem. A jak je také obecně známo, každý filtr klade proudění odpor, který tedy u krbu musíme kompenzovat silným tahovým ventilátorem.
Ventilátor způsobí, že kolem krbové vložky proženeme násobně více vzduchu, než u výše popsané tzv. „přirozené konvekce“. Víc vzduchu = víc prachu = víc údržby filtrů = vyšší náklady = méně pohodlí. Kromě toho je s provozem ventilátoru spojená spotřeba elektřiny a především hluk. Ten se případnými rozvody velmi dobře šíří a zejména v klidu noci obtěžuje.
Stále hledáte odpovědi na svoje otázky?
Velký výkon proti malé tepelné ztrátě
Kromě hygienických problémů je teplovzdušný krb zvláště nevhodný pro nízkoenergetické nebo nedej bože dokonce pasivní domy, zkrátka dnes už v podstatě pro každou zateplenou novostavbu. Problém je v tom, že výkon krbové vložky o obvyklé velikosti prosklení cca 60×50 cm je dle dávky dřeva min. 8, spíše 10 až 12 kW. Ve chvíli, kdy si zapálíme v takovém krbu a venku není třeskutý mráz, máme v obývacím pokoji přetopeno během půl hodinky takovým způsobem, že se snažíme teplo větrat oknem ven, dýchá se nám obtížně, cítíme zápach…
Pokud chceme hoření „přibrzdit“ páčkou regulace vstupu vzduchu, dosáhneme víceméně požadovaného snížení výkonu, ovšem za cenu dehtem pokrytého skla, přes které plameny nejsou vidět. A to Vám tedy povím, to byl kauf! Není nic rozumnějšího, než si koupit velkou televizi a na své oblíbené programy se dívat přes neprůhledný černý igelit…
Jak obejít problém velkého výkonu si můžete přečíst v některém z dalších článků v tomto blogu. Každopádně ignorovat fyzikální principy teplovzdušného krbu nikam nevede a je tak na pořadu dne se zamyslet, zda neuvažovat o krbu sálavém, případně sálavém s akumulací. I to bude tématem dalších článků.
Sledujte proto dál blog Rodinné kamnářské manufaktury TEMR a náš Facebook na www.facebook.com/temr.cz
Budu rád za Vaše připomínky či dotazy níže v komentářích k článku nebo na naší výše zmíněnou FB stránku.
Honza Temr, váš kamnář
Poznámka autora:
Po přestavbě webu jsou do komentářů manuálně vložené ty, které se podařilo obnovit z původních stránek. Děkuji za pochopení…
Je kamnář, který hledá a nachází efektní i praktická řešení. Tvorbu krbů a kamen považuje za obor „mikroarchitektury“ a tvrdí, že jsou zároveň wellness produktem. Honza nabízí možnost nezávislého odborného on-line poradenství, je autorem tisíců návrhů a technických konceptů ze kterých sestavuje oblíbené e-katalogy.
Původním vzděláním je ekonom se specializací na strojírenský průmysl. Díky tátově vášni pro stavebnictví a stavební řemesla se Honza ke kamnařině dostal už v roce 1999 a našel v ní to, co hledal – kreativitu, udržitelnost, krásu. V roce 2008, nedlouho po dokončení studií na vysoké škole, absolvoval rekvalifikaci v Horní Bříze, v místě známém dlouhou tradicí keramických výrobků včetně kamnářských kachlů.
Honzovi můžete napsat e-mail na temr@temr.cz
Martin on 6. leden. 2020 at 1:25
Dobrý den, předně chci říct že nechci oponovat x letům zkušeností, ale spíš jen uvést svůj názor pro zamyšlení. Také mám krb s rozvodem horkého vzduchu. Asi tři roky jsem ho využíval jako samotíž a pak jsem přidal ventilátor a zaslepil veškeré výdechy z krbové vložky do obývacího pokoje a je to lepší z pohledu poměru vytopených místností nahoře a místnosti kde je krb. Předtím jsem měl obývací pokoj s krbem přetopený a nahoře sotva teplo… Pokud jde o spálení prachu který se v krbové vložce vytvoří, tak je pravda že při prvním zatopení v zimě je vždy cítit zápach, ten ale vyvětrám. Později zápach cítit není, i když se třeba týden netopí, takže se podle mého už moc toho prachu nespálí. Pokud jde o obrázky rozvodů na kterých je prach, ty mluví samy za sebe, ale osobně si nemyslím že by se tenhle usazený prach zase zvedl a vyšel ven, protože jinak by tam nebyl. Dle mého se tam prostě usadí a hromadí. Vždyť přes klasické radiátory také cirkuluje vzduch který logicky také musí vířit spoustu prachu stejně jako ona krbová vložka. Ta podle mě víří tolik prachu kolik ho v domě je, tedy stejně jako radiátory. Nebo možná víří ještě míň, protože nabírá pouze prach okolo krbu. Ze zbylých místnostech už prach nevíří. Osobně by mě taky zajímalo, když se sečte všechen vzduch který procirkuluje za hodinu přes veškeré radiátory v klasické domácnosti, myslím že to bude srovnatelné s oním ventilátorem v rozvodech nebo možná i víc… Pak jsem moc nepochopil ten falešný hypokaust. Sice chápu princip, ale pokud jde o vzduch který z něj vychází, pořád se tím víří onen prach a samotnou prašnost to snad ani neomrzí…
13
Honza Temr on 7. leden. 2020 at 1:29
Pěkný oheň, Martine, díky za příspěvek k diskusi. Chápu hodnocení dle osobní zkušenosti, nicméně je to bohužel poměrně častá chyba. Už mockrát jsme se mohli přesvědčit, že to, co funguje v jednom případě neznamená, že to lze zopakovat ve všech dalších. To, proč u Vás samotíž nefunguje uspokojivě, neumím bez znalosti detailů stavby zhodnotit. Může to být klidně špatně dimenzovanými rozměry průduchů, jejich tvarem, délkou atd. Nucený pohon ventilátorem si samozřejmě poradí s větší tlakovou ztrátou a protáhne tak vzduch i špatně zvolenými kanály nebo výdechovými prvky.
Opravím Vás ve větě: „…spálení prachu, který se v krbové vložce vytvoří…“. Krbová vložka prach samozřejmě nevytváří. Jde o prach usazený na vnějším plášti krb. vložky, který se do bytu/domu dostane větráním, z oblečení, koberců, domácích mazlíčků, naší odumřelé kůže apod. Omyl je bohužel i to, že pokud nic necítíte, dýcháte čistý vzduch. Samozřejmě, že spálením prachu vznikají i látky, které nemají zápach výrazný nebo dokonce žádný. Ostatně samotný smrtelně jedovatý oxid uhelnatý (CO) je bez barvy a bez zápachu. Toto prosím nepodceňujme…
Kolem klasických radiátorů (případně skrz dnešní spíše deskové) samozřejmě také cirkuluje vzduch s obsahem prachu. Ale opět nejde o totéž. Snadno zjistíte rozdíl, pokud radiátor zavřete na pár týdnů do bedny v níž budou jen omezené vstupy a výstupy vzduchu. Jsem si jist, že pokud si dáte s tímto experimentem práci, dáte mi za pravdu, že takto „uzavřený“ prostor se zanáší úplně jinak a zároveň bude úplně jinak čistitelný…
K falešnému hypokaustu – výhoda je v tom, že díky přenosu velké části výkonu sáláním se proud vzduchu (resp. jeho objem) skrz takový systém výrazně zmenší a s tím se samozřejmě zmenší i objem prachu, který je tak přenášen. Není to všespásné, to nikde netvrdím, ale je to moc pěkná možnost tam, kde prostě není prostor pro klasický hypokaust.
14
Zuzana Frančová on 17. duben. 2020 at 1:07
Dobrý den, velmi mě zaujal váš článek. Měla bych prosbu. Nstwhovli jsme se do bytu v domku,kde je již realizovany teplovzdusny krb s kanadskou vlozkou a ventilátorem. Když zatopíme trvá velmi dlouho než ventilátor zapne a teplo je i po celovečernim topení jen v místnosti s krbem. Myslím, že by byla třeba revize,nejsme přesvědčeni o odborném provedení realizace. Nevíte o někom kdo by byl ochotný revizy provést? Šlo by okres Rokycany.
Děkuji
Z.Frančová
15
Honza Temr on 19. duben. 2020 at 1:52
Pěkný oheň přeji, do mailu posílám kontakt na kolegu z Plzně. H. Temr
16
Petr Novotný on 20. duben. 2020 at 1:38
Dobrý den, předně musím podotknout, že Vaše články jsou opravdu na úrovni jak stylisticky, tak odborně, což se v dnešní době úplně nevidí. Dále se Vás chci zeptat na otázku, jak by jste řešil distribuci teplého vzduchu v rodinném domě, kdy v hlavní místnosti zhruba uprostřed domu stojí tradiční kachlová kamna (s klasickými tahy, tedy bez vložky, ale s vestavěným teplovodním výměníkem), která vytopí bez problémů většinu domu, avšak v místnosti s kamny je druhý den ráno (díky sálání kachel) vždy min. o cca 3 stupně více, než v nejvzdálenější místnosti? Konkrétně v místnosti s kamny je např. 24 a ve vzdálené místnosti jen 20 st. C. Chtěl bych část teplého vzduchu přesměrovat do vzdálené místnosti a to teplovzdušným potrubím s ventilátorem, který by byl spuštěn jen do doby vyrovnání teplot na cca 22 st. C (místnosti jsou zhruba stejně velké). Teplý vzduch by potrubí sbíralo z hlavní místnosti pod stropem a výdech by byl umístěn v nejvzdálenější místnosti, také pod stropem. Studený vzduch by se pak vracel chodbou, která obě místnosti spojuje. Jedná se o tradiční přízemní „venkovský“ dům ve tvaru písmene L, kdy nejvzdálenější místnost je od místnosti s kamny vzdálena cca 10 m. Děkuji za odpověď. Pokud by bylo mnou navržené řešení reálné, avšak potřebovalo hlubší rozbor, či by bylo vhodné jiné řešení, rád využiji i Vašich placených „koronavirových“ služeb. Děkuji Novotný Petr
17
Honza Temr on 20. duben. 2020 at 1:50
Děkuji, jsem rád, že se Vám články dobře čtou 🙂
V otázce redistribuce tepla od kamen (nikoli přímo z kamen) Vás ale asi neuspokojím. Jako kamnáři umíme hospodařit s teplem, které vytvoříme přímo v útrobách kamen a krbů. Tam lze pracovat s teplotami, které dává smysl rozvádět pro další využití v místnostech v domě (80-200 °C). Rozvody teplého vzduchu o pokojových teplotách už je ale úplně jiný obor (vzduchotechnika?), kde rozhodně nelze uplatnit stejné postupy.
Obávám se, že Vámi navržené řešení může vést spíše k vytvoření proudění vnímanému jako průvan, ale skutečně není toto odbornost, kde bych byl „doma“ a můžu se plést. Možná lze s požadavkem oslovit někoho, kdo se zabývá rekuperací tepla či obecně (výše zmíněnou) vzduchotechnikou…
Několik let jsem pracoval jako technik na správě objektů s klimatizaceni …hlavně první velmi nebezpečný problém při vnitřním topeništi …při zapnutí ventilátoru při špatném koloběhu může dojít k podtlaku v místnosti hoření a nasáti CO z kamen do místnosti a pak ještě s jeho rozvedením po celém domě a jelikož vy nenimate jeho vdechnutí ani do doby kdy padnete do bezvedomí – váže se na červené krvinky a krev přestane přenášet kyslík …jinak je to bezbolestna smrt ,musel by jste udělat samostatný přívod vzduchu k topeništi z venku …….a za další …opravdu chcete dýchat všechny vůně ,které se vytvoří v každé místnosti ?..namontovánim filtrů zastavíte jen mechanické částice . a minimálně jednou za měsíc všechny filtry vyprat ..
18
Vítězslav Klopec on 3. květen. 2020 at 1:54
Dobrý den pane Temr,
kdysi jsem na chalupě cca před 10-15 lety uvažoval o rozvodu ohřátého vzduchu od krbové vložky pro celkového vytápění. K realizaci zatím nedošlo a provizorně topíme krbovou vložkou bez obestavby. Dnes bych volil kamna s výměníkem, kde je přenos tepla lépe řízený. Bydlím ve větším městě na Moravě a v novostavbě RD se rozhoduji umístit krbová či obyčejná kamna do místnosti cca 54m2, která slouží jako OP s kuchyní. Chtěl bych kamna využít pro příležitostné zatopení pro atmosféru „chalupy“ . Uvažuji je umístit doprostřed místnosti. Je to dobrý nápad? Moc takových realizací jsem neviděl. Děkuji za váš názor a přeji “ pěkný oheň“ . Vítězslav Klopec
19
Honza Temr on 3. květen. 2020 at 1:51
Pěkný oheň přeji. Pokud je Vaším cílem potěšit se živým ohněm a užít si trochu příjemného tepla ze dřeva, proč ne. Umístění kamen uprostřed místnosti (pokud v tom místě nebudou překážet) je jen k dobru věci…
20
rejnok on 5. květen. 2020 at 1:11
Zdravím a děkuji za článek. Jen potvrzuje mé myšlenky. Konečně to někdo objasnil. Prosím o radu. provozuji krbovou vložku bez obestavby a rád bych ji vyměnil za nějakou s čistitelným výměníkem. Moje předchozí zkušenost je že výměník velmi dobře dodával teplo než se zanesl a jeho účinnost značně poklesla. bohužel nejde nijak efektivně vyčistit.
Máte s tím nějaké zkušenosti? Chemické čištění je nesmysl, pokud je na trubkách výměníku 1cm bordelu 🙂
21
Honza Temr on 5. květen. 2020 at 1:24
Pěkný oheň přeji, bohužel není jasno, zda mluvíte o výměníku teplovzdušném nebo teplovodním. Každopádně míra zanášení je (kromě konstrukce výměníku a samotné krbové vložky) dána především kvalitou paliva (zejména vlhkostí) a způsobem topení:
1) Vlhkost přikládaného dřeva je bohužel stále přehlížený parametr, přitom naprosto zásadní. Podobně jako potřebuje dobrý spalovací motor pro svůj klidný běh kvalitní benzín/naftu bez balastních příměsí, potřebuje i oheň v k.v. především čisté a suché dřevo (pod 20% vlhkosti). Žádné malé domácí spalovací zařízení nedokáže kompenzovat nízké spalovací teploty mokrého dřeva a tím eliminovat vznik dehtu ani velkého množství tuhých zbytků spalování (sazí a prachu). Ty pak ulpí na nejchladnějších částech soustavy (tedy na plochách výměníku).
2) Hoření dřeva je prudká OXIDACE. Tato chemická reakce proběhne správně jen tehdy, je-li k dispozici dost OXIDU – kyslíku. Pokud se obsluha snaží omezit přístup kyslíku do spalování ve snaze udržet dlouhou dobu hoření, činí tak za cenu nízkoteplotního spalování a znovu efektů popsaných v předchozím bodu.
Základem je tedy kvalitní spotřebič se správnou konstrukcí pro vysokoteplotní spalování (krbovou vložku od prověřeného výrobce), správné palivo (suché dřevo naštípané na polena s maximálním obvodem cca 35 cm) a správná obsluha (zejména dostatečný přívod vzduchu). Kromě toho samozřejmě také odpovídající komín…
U teplovodních výměníků může mít zásadní vliv ještě kvalita zapojení, resp. teplota vratné vody. Do výměníku by se neměla ze soustavy vracet voda chladnější než cca 55-60°C. Pokud se tak děje, dochází opět k podchlazování výměníku a dalšímu zanášení.
To vše jsou podmínky pro správný provoz a chápu, že ve chvíli, kdy už je problém na světě, Vám tímto moc nepomáhám. Bohužel s čištěním chemickou cestou žádnou zkušenost nemám, zvláště u takto silných nánosů. Obávám se, že cest, jak se zbavit 1 cm dehtu a zároveň nepoškodit výměník či vložku, mnoho není…
22
Jirka on 12. duben. 2021 at 0:33
Dobrý den,
když to všechno pročtu, napadá mě myšlenka: Když je interiérový vzduch nevhodný k ohřátí v teplovzdušné komoře (kvůli prachu a nečistotám), proč potom nepřivézt do komory krbu čerstvý vzduch z exteriéru?
Tedy nasaju venku vzduch, přivedu ho do komory kde se ohřeje. Pomocí ventilátoru a rozvodů ho přivedu do místností. Tím vznikne pochopitelně přetlak, ale nějaký vzduch zase spoteřbuje krb, něco sebere digestoř, odtah z WC, zbytek infiltrací okny…
Myslíte že může takový systém fungovat a přinese lepší kvalitu vyfukovaného vzduchu?
23
Honza Temr on 17. duben. 2021 at 0:03
Pěkný den, pokusy s exteriérovým vzduchem nejen pro spalování, ale i pro vytápění, máme (myšleno „my kamnáři“) samozřejmě také mnoho let za sebou. Přináší to víc problémů k dalšímu řešení než výhod. Jednou z velkých potíží je kondenzace a následně rezavění krbové vložky. Druhou největší je pak skutečnost, že vzduch z exteriéru má v zimě samozřejmě velmi nízkou teplotu. Je velký rozdíl, zda má krbová vložka ohřívat vzduch 20°C nebo -20°C. Kromě toho je samozřejmě i exteriérový vzduch plný pylů a prachu, jen jiného původu.
Zkrátka samotný princip přenosu tepla konvekcí je problematický, nikoli „čistota“ vstupujícího vzduchu.
24
Jirka on 21. duben. 2021 at 0:58
Dobrý den, děkuji za Vaši reakci.
Mohu poprosit o dopřesnění problémů s tím spojených?
Co se týče kondenzace, předpokládám že se jedná o kondenzaci uvnitř krbové vložky (vně vložky by byl přiváděn studený vzduch který se ohřívá, tedy nekondenzuje). Pak tedy ke kondenzaci dojde buď přívodem studeného vzduchu ke krbové vložce kde se netopí (čemuž se zabrání sepnutím přívodního ventilátoru až od určité teploty uvnitř),nebo při zatápění (kdy vložka není prohřátá a hořením vzniká mimo jiné vodní pára, což se ale děje i v normálním krbu a s rostoucí teplotou se kondenzace zrychle vypaří), nebo jako poslední možnost přiváděním studeného vzduchu k vložce kde se topit přestalo a její teplota klesá, což opět vyřeší teplotní řízení ventilátoru. Kdy se tedy vyskytne ta nežádoucí kondenzace? Nebo má krbová vložka takové místo, které se neohřeje ani za provozu (nebo vychladne výrazně rychleji než zbytek konstrukce) a dojde tam k nějaké lokální kondenzaci?
Druhému problému nerozumím, proč by měla mít vložka problém ohřát vzduch o -20C? Bude třeba více paliva,větší výkon k dosažení stejného objemu vzduchu o stejné teplotě. Je tam nějaký konstrukční nebo provozní problém? (jediné co mě napadá je nutnost odizolovat tento přívod venkovního studeného vzduchu, aby nedocházelo ke kondenzaci interiérovéh vzduchu na něm)
Mám celkem velký byt kde plánuji krb a potřebuji rozvézt teplo do dalších místností. Samozřejmě ne stylem nechám otevřené dveře (nefunguje), díra pod stropem (přeslechy mezi místnostmi), výměník na vodu se mi nevyplatí. Takže musím přistoupit na nějakou distribuci teplého vzduchu…
25
Honza Temr on 21. duben. 2021 at 0:28
Pěkný den, ano, jistě, jde primárně o problém s kondenzací vlivem neizolovaného vedení vzduchu (ať už spalovacího nebo právě vzduchu pro vytápění) a o kondens na jednotlivých dílech k.v. i uvnitř konstrukce. Nejrychleji se to vždy projevilo na spojovacím materiálu, tedy ve šroubových spojích, pantech apod.
K možnosti omezovat vstup vzduchu pomocí řízeného tlačného ventilátoru – častější vždy bylo a dále je použití ventilátoru tažného umístěného mimo obytné místnosti, v drtivé většině instalací v půdním prostoru. Tam pak samozřejmě zmíněná možnost řídit „vzduch na vstupu“ není. Pokud máte možnost použít ventilátor tlačný umístění např. ve sklepním prostoru nebo dobře zvukově a tepelně izolované technické místnosti, může to být lepší.
K problému „-20°C“ – jistě, větší spotřeba a tím pádem i údržba je řešením. To jsou ale parametry, které běžný uživatel není připraven přijmout. Rozdíl 40 °C (20 vs. -20) se může zdát malý, s ohledem na výslednou teplotu vzduchu na výstupu (dle intenzity topení, délky vedení, aktuálního výkonu atd. řekněme 60°C, v extrému 80-90°C) je to ale až jednou tolik (100%). A to už bude na spotřebě a údržbě znát velmi…
Vůbec nad tím nepřemýšlejte.. .mohl by jste použít spíše částečný přimýcháváni vzduchu ale dělá se automatickou regulací a.je to hodně nákladné a složité zařízení a zabere i dost místa …přivézt jen ledový a znečištěný vzduch z venku by vás i ekonomicky sežralo …
dobrý den, uvažuji takhle:
1. berou-li kamna (sporák nebo krbová vložka) vzduch pro topení z místnosti (nemám-li přívod externího vzduchu do topeniště), potom se do místnosti musí vzduch odněkud přivést ve stejném množství, v jakém odchází komínem (samozřejmě jen orientačně a nepřesně, teplý dusík = většina vzduchu má jiný objem než studený a komínem odchází i při nejdokonalejším spalování kromě CO2 i vodní pára). výsledkem je výměna vzduchu v místnosti (jakési přirozené větrání) a ledový vzduch táhne na nohy (netěsnostmi okolo oken a dveří, jsou-li jaké)
2. přivádíme-li do topeniště externí vzduch a topeniště není (kromě okamžiku přikládání) nijak spojeno se vzduchem uvnitř, potom nedochází k žádné výměně vzduchu a je nutno větrat úplně stejně, jako bychom měli v cimře litinové radiátory nebo elektrické topení.
ergo když přivedeme čerstvý vzduch zvenku (ano, obsahuje prach, pyl a vůbec všechno to, co vzduch venku obsahuje, ale ten samý vzduch přece dostáváme dovnitř větráme-li otevřeným oknem) do místnosti a předehřejeme jej přiměřeně v nějakém „samotížném“ (lepší slovo mě nenapadá, prostě podtlak vyvolaný odcházením kouřových plynů komínem nasává vzduch zvenku) „výměníku na (dejmetomu) 20°C, potom máme v místnosti když topíme přirozenou a stálou výměnu vzduchu.
výměník bych si představoval třeba jako nerezový zámečnický výrobek – svislý díl „kouřovodu od kamen by byl dvouplášťový (roura od kamen mm v rouře 250 mm, na kterou by byla dole přivedena flexi roura s externím vzduchem. přívod vzduchu by ovšem musela být dořešen z hlediska kondenzace (vzduch v místnosti +20°C by chtěl kondenzovat na flexi rouře přívodu studeného vzduchu jak na lahvi piva). tam vidím v zásadě dvě možnosti, buď přívod vzduchu udělat izolovaný, anebo naopak udělat flexi kus přístupný a snadno vyměnitelný (a kromě toho nerezový s nerezovým spojovacím materiálem) a s pár kapkami kondenzátu prakticky čisté vody z vnitřních vzduchu na dlažbě podlahy se smířit. ostatně, úplně stejně nikdo neřeší kondenzaci na pár centimetrech/decimetrech přívodu externího vzduchu do topeniště, jako další možnost vidím „zazděnou“ trubku výměníku uvnitř zděných/kachlových kamen/sporáku.
dále se domnívám, že takový přívod vzduchu by se velmi hodil i pro použití digestoře.
je moje úvaha zásadně nesmyslná?
Pěkný oheň přeji, obávám se, že bez výkresu, který by popsal vaší úvahu, se mi nedaří pochopit vaší ideu, resp. nevím, co je případným předmětem polemiky.
1. Ano, bere-li topidlo vzduch pro spalování z místnosti, musí být odpovídající objem do interiéru navětrán. To je potíž u těsných staveb (PD a NED), kde neřízené větrání znamená zvýšení výpočtové tepelné ztráty a je tedy nežádoucí.
2. Jakékoli odebírání tepla spalinám ve správně navrženém, realizovaném a provozovaném topidle znamená jejich podchlazení a riziko dehtování. Kouřovod ani komín nemají za účel odvádět ještě využitelné teplo – teplota spalin na hrdle spotřebiče má být taková, aby byl vytvořen dostatečný podtlak (lidově tah) k bezpečnému odvedení všech spalin. Jakýkoli výměník v cestě spalin (lhostejno zda teplovzdušný nebo teplovodní) je možné provozovat pouze v kombinaci s topeništěm konstruovaným a dimenzovaným na provoz se záměrně vysokou teplotou spalin (kamnové vložky).
Zkušenost s kondenzací na přívodu vzduchu je taková, že na krátkých neizolovaných vedeních vzniká překvapivě velké množství vody a působí pak těžko řešitelné trable. Opravdu nejde jen o pár kapek. Dále soulad řešení dílu, který je v krbu či kamnech snadno přístupný nebo dokonce vyměnitelný, a představy zákazníků o vnějším designu topidla je nereálný. V praxi máme velké potíže vysvětlit nutnost i jen nutného minimálního revizního otvoru, natož pak větších dvířek sloužících pro pohodlné čištění.
děkuji za reakci, asi jsem to popsal nesrozumitelně.
velmi neumělý náčrt propiskou je zde: https://www.uschovna.cz/zasilka/IANV68Y8WFXCBHVG-BB7/
načrtl jsem to pro kamna ze zadním napojením, pro horní napojení kamen by to bylo méně krkolomné. představuji si, že podobně by asi mohla být do kachlového sporáku zazděna trubka výměníku (podobně jako jakási malá trouba s oboustranným vstupem).
chápu, že u těžkých kamen by taková věc popírala základní myšlenku a výhodu, a to předávání tepla do prostoru sáláním a nikoli prouděním vzduchu okolo rozpálených částí kamen s připalováním prachu, ale u sporáku s akumulací, kde je v okamžiku, kdy se topí, značná část tepla předávána do místnosti rozžhavenými pláty plotny, by to snad takový prohřešek proti řemeslu být nemusel.
Ano, s náčrtem je tomu rozumět už lépe 🙂 jde ve své podstatě o teplovzdušný výměník, kde ale v praxi narazíte na tři problémy:
1.) Celé potrubí i výměník musí být čistitelný. Jakmile se v dutinách nahromadí nečistoty (prach, pyl, mrtvý hmyz…), začnou se do prostoru s teplem stejně uvolňovat.
2.) Navíc se v takové konstrukci dá někde reálně očekávat kondenzace. Kondens smíchaný právě s pevnými nečistotami je zárodkem plísní a dalšího zápachu a problémů.
3.) Jakýkoli teplovzdušný výměník musí být v souladu s teplotou spalin zdroje. Jinak řečeno – teplota spalin na vstupu do výměníku musí být přísně vyšší (a to s rezervou) minimálně o „ztrátu“ funkcí výměníku tak, aby na hlavě komína byla dodržena stále minimální nutná teplota nad rosným bodem.
dobrý den, vracím se po pár měsících k diskusi, ještě jsem o tom přemýšlel.
1. ano, čistitelnost je důležitá věc. určitě vyspádování směrem ven, a vůbec bych se nebál ani stálé instalace lanka pro protahování nějakého čistícího kartáče.
2. zvenku se přisává ten samý vzduch, který dovnitř pouštíme oknem při větrání. včetně prachu a pylu.
3. kondenzace vlhkosti je standardní problém stavební fyziky. a přivádíme-li studený vzduch do tepla, potom ke kondenzaci může docházet vně potrubí, není-li v interiéru zakryto/zaizolováno (stejně jako když přineseme do teplé místnosti láhev piva). ke kondenzaci může dojít i ve vedení externího vzduchu pod podlahou, ale to pouze v případě, že je tam chladněji než venku (tj. je-li venku +15 a pod základovou deskou +8, potom tam něco kondenzovat může). zase to vede k potvrzení zásady, že to musí být přístupné/čistitelné/nebo snad dokonce proplachovatelné nějakým sanitačním sajrajtem.
v místnosti pak může nastat problém zcela opačný – místo kondenzace může být vzduch v chladném počasí stálou výměnou vzduchu přesušován (zvlhčování vzduchu pak ve světnici chalupy dá řešit velmi snadno, v nejjednodušším případě rendlíkem bez pokličky na plotně)
4. možná i z jiné diskuse, tuším na tzb info (?); argumentujete, že v případě přívodu externího vzduchu s předehřevem ve výměníku do cimry zbytečně ohříváte velmi studený vzduch – ale to je klam. energeticky je úplně jedno, jestli ten vzduch z -20°C ohříváte na +25°C ve výměníku, nebo z -20°C na teplotu spalování v topeništi.
5. prokletí obytných kuchyní je vaření a digestoř. v pražském bytě s těsnými okny jsem se po výměně starých oken za těsná musel naučit při vaření a puštění digestoře otvírat okno aspoň na mikroventilaci.
a máme-li v cimře kamna a není-li žádný přívod externího vzduchu, potom je digestoř velmi nebezpečná věc, která může „přeprat“ tah komína. externí přívod vzduchu do místnosti pak vnímám jako docela šikovnou bezpečnostní záležitost.
6. ano, teplovzdušný výměník na ohřev externího vzduchu by neměl odebrat moc tepla a neměl by zlikvidovat funkci topidla a zlikvidovat tah. domnívám se však, že to je obava jen akademická; externí vzduch při extrémních mrazech nepotřebujeme ohřát více než o 50°C (z -25° na +25°); pokusím se to demonstrovat jednoduchým výpočtem (možná některé parametry upřesníte, nejde mi o konkrétní přesné číslo, ale o řád výsledku):
provozujeme-li kamna na 5kW výkonu a topíme-li dřevem o výhřevnosti 18 MJ/kg, potom spotřebujeme za hodinu 5*60*60/18000=1 kg dřeva. (ať máme pěkně kulatá čísla). na spálení 1 kg dřeva potřebujeme něco přes 10m3 vzduchu, tedy za vteřinu 3 litry. vzduch má hustotu zhruba1,3 kg/m3, a měrnou tepelnou kapacitu zhruba 1 KJ/kg/K. na ohřátí 10m3 vzduchu o 50°C tedy potřebujeme 10*1,3*1*50=650kJ. to jsou pěkně prosím necelá 4% tepla získaného spálením 1 kg dřeva. no dobrá, ve výpočtu jsme zatím zanedbali všechny ztráty, tedy řekněme 6% tepla.
26
Jirka on 22. duben. 2021 at 0:54
Dobře, rozumím a děkuji za vysvětlení.
27
Erik on 9. srpen. 2021 at 0:55
mám teplovzdušný krb bez jakýchkoli problémů.Předražený material na obestavbu jsem vypustil a pouzil plech v kombinaci s kovanými dvířky a uprostřed je metr na metr děrovaný plech-tedy jako by tam nebylo nic.u stropu a dole větrání a rozvod vzduchu asi dva metry přes strop do přilehlých pokojů.trubky kdykoliv vysaju vysavačem a mohu vás ujistit že jsem to dělal až po přečtení takovýchto děsivých článků a viditelný prach tam sotva byl.ten samý prach se musí přepalovat na přímé vložce uplně stejně jak na teplovzdušné-jediný rozdíl je ten že teplovzdušná má dvojitý obal.když šáhnu na bok kamen tak udržím ruku.takže venkovní plášt se tolik nehřeje jak u přímého třeba litinového krbu.když dodržím ode zdi deset centimetrů tak tam nemusím cpát ty nesmysly za desetitisíce a platit odborníka,který si vezne víc jak chirurg.ale kdo má peněz dost nebo bere dotace ,tak jistě přemýšlí jinak-v závěru chci jen podotknout že logicky není velký rozdíl mezi těmito krby,protože oba jsou na cirkulaci vzduchu a v obou je podobná teplota.v jednom to jde trubkou v druhém tom vychvalovaném drahou obestavbou,protože na něm ruku neudržíte a proto jsou ty materialy na místě a o to celé jde .aby někomu přibyla práce
28
Honza Temr on 10. srpen. 2021 at 0:25
Pěkný oheň přeji, z příspěvku je bohužel zřejmé, že dochází k velkému nepochopení terminologie. Zaměňován je zde především pojem „krb“ označující individuálně stavěné topidlo s vestavěnou (k tomu účelu konstruovanou) krbovou vložkou a „krbová kamna“, tedy volně stojící přímotopné topidlo. Dále je zde zcela ignorován rozdíl v principu předávání tepla sáláním (radiací) a prouděním (konvekcí). Je dokonce psáno, že funkce sálavého krbu je založená na shodném principu jako funkce krbu s otevřeným teplovzdušným systémem (citace: „oba jsou na cirkulaci vzduchu“), což samozřejmě není pravda. Stejně tak tvrzení o tom, že „v obou je podobná teplota“ je chybné. Atd, atd.
Závěrem jen konstatování – minimálně při aktuálním už cca dva roky trvajícím vytížení všech solidních kamnářů a kamnářských firem skutečně nikdo nechce „aby někomu přibyla práce“. Snažíme se jen, aby nepřibývala hasičům, hygieně a lékařům…
29
Jan on 6. prosinec. 2021 at 0:13
Ahoj, v reálu to je ještě horší než je v článku popsané. Ve vzduchu cirkuluje množství prachových částic a vzduch je navíc vysoušen. Nejlepší způsob je nějaká akumulace. Máme v kuchyni/jídelně obyčejná kamna na dřevo a po zatopení tam hned bylo horko a sucho. Tak jsem na ně dal 40l hrnec s vodou a klima je hned několikrát příznivější. Teplotní výkyvy se vyrovnávají a pootevřenou pokličkou uniká trochu vlhkosti a vzduch není přesušen. A hlavně kamna dohoří a hrnec s vodou sálá teplo ještě celou noc. Kdyby se dala dát nějaká akumulační nádrž třeba na 500l vody bylo by to ideální řešení. V místnosti kde se topí by měla být čistička vzduchu. Já jsem ji koupil a kvalita vzduchu se také hned výrazně zlepšila.
30
Petr M. on 13. prosinec. 2021 at 0:51
Dobrý den, říkal jsem si, jestli psát a nebo ne, avšak nakonec musím podotknout takovou malou věc.
V dnešní ekonomické krizi, která roste a roste, je čím dál více působen tlak na naše obyvatele ze směru dodavatelů energií. Elektřina roste, plyn omezují jak mohou takže pojem „zdravé vytápění“ se pomalu blíží ke konci a nastává spalování dřeva s enormním šetřením na úkor zdraví. Pokud tedy nemám dost peněž např. na tepelné čerpadlo, nebo nejsem milionář, který neřeší pár desítek tisíc za vytápění místnosti na příjemných 21,5°C
Váš článek je samozřejmě pravdivý, o tom žádná. Nicméně jestli využiji dvouplášťové kamna, které navíc vzduchem vytápí jiné místnosti, nebo tyto místnosti vytopím jiným druhem tepla se opravdu extrémně projeví na nákladech. A to si bohužel v dnešní době nemůže dovolit většina středně „již chudé“ populace.
Nastávají tedy otázky typu:
1. mám na to finance topit zdravě a ekologicky?
2. Potřebuji žít do 120 let?
3. Jsem astmatik či jinak chronicky nemocen?
Pokud na vše řeknu ne, je jasné, že teplovodní vytápění se prostě člověku vyplatí. Avšak samozřejmě to méně prašné a bez ventilátoru.
Ten bych osobně použil jako vyfouknutí nečistot 1-2x ročně s tím, že bych na výdechy připojil prodloužené flexi potrubí a prach uvnitř alespoň vyfouknul z okna ven.
Kéž by nebyly energie tak drahé a kéž by mohli lidé žít tak, jak o tom píšete. Nicméně, je dobré hledat alternativy alternativ a teplovodní vytápění nevzdat. To co je dnes, nemusí být za pár let. Tedy pokud nám EU nezatrhne všechny spalovací kotle a kamnáři budou dělat tak možná plynové kotle 🙂
Ať se daří.
31
Honza Temr on 22. březen. 2022 at 0:40
Pěkný oheň přeji,
pokud by byla ekonomika provozu pro lidi skutečně tak podstatná, pak je nikdy nenapadne stavět krb. Zůstali by u zděných kachlových či omítaných kamen, která mají vyšší účinnost nejen spalování, ale i přenosu tepla do interiéru, téměř nulové náklady na údržbu a životnost mnoho desítek let.
Nejsme žádné oběti systému, ale pouze vlastních omezení a zažitých představ. Ten, kdo to s topením dřevem myslí skutečně vážně, projektuje dům „kolem komína“ a počítá s tím, že v nejvdzálenejším rohu domu bude mít nejchladnější místnost (obvykle ložnici) a nikoli koupelnu.
32
Honza on 18. prosinec. 2021 at 0:56
Dobrý den. Zajímal by mě Váš názor na přívod vzduchu do topeniště z exteriéru. Řeším s kamnářem vytápění staré zemědělské usedlosti kachlovými kamny. S „koronou“ jsme se do usedlosti nastěhovali natrvalo ale bojujeme s teplem. Stavba je vybavena kuchyňskými kamny a krbovými kamny. Přízemní část bychom chtěli vytápět sálavým teplem ale podkroví bude muset být vytápěno konvekcí. Kamnář nám doporučuje přívod vzduchu do topeniště z exteriéru. Do čehož se mi moc nechce z důvodu staré stavby s obvodovými zdmi většinou z kamene a samozřejmě v tloušťce min 60cm. Jestli chápu dobře Váš příspěvek 23, Vy byste přívod vzduchu z exteriéru nedoporučoval? Nebo jaké jsou výhody a nevýhody přívodu vzduchu z exteriéru. Ač nejsem nadšencem moderních technologií přívod vzduchu by měl být řízen automatickou regulací hoření od firmy Timpex přes klapku externího přívodu vzduchu. Topeniště by mělo být Hoxter HE 37/50, litinová kopule, dvojsklo. Předem děkuji za odpověď.
33
Honza Temr on 22. březen. 2022 at 0:34
Pěkný oheň přeji, přívod vzduchu z exteriéru považuji za správné řešení, pokud není možné využít přívod z jiných trvale větraných prostor domu. Pokud není k dispozici větraný suchý sklep, dílny nebo technická místnost, pak je exteriér jediná správná varianta.
34
Nikola Houserová on 4. leden. 2022 at 0:09
Dobrý večer, právě řešíme volbu kamen do novostavby na vesnici, a Váš článek nám ten výběr dost zkomplikoval. 😀
Celý dům je vytápěn elektricky a krbová kamna jsou pro nás hlavně takovým romantickým doplňkem. Užitná plocha domu je 135m2, kamna by měly hlavně vytápět obývací pokoj ( 40m2). Chtěli jsme si vybrat kamna s nom. výkonem 11,5kW, a udělat otevřený teplovzdušný rozvod s ventilátorem do ostatních místností. Teď nevíme, jak to vyřešit i vzhledem k již zakreslenému komínu v projektu. Na druhou stranu nevzhledná pidi kamínka v obývacím pokoji také nechceme a jelikož máme dvě maličké děti a nemáme rádi prach asi jako nikdo.
35
Honza Temr on 22. březen. 2022 at 0:31
Pěkný oheň přeji, prosím případnou poptávku směrujte do mailu, tady na to není vhodný prostor. Děkuji, H.T.
36
Mike on 22. březen. 2022 at 0:58
Dobrý den,
rád bych Vám upozornil na zcela zásadní věc, která Vaše tvrzení zcela dementuje. Člověk, nýbrž 97% opice je stavěná na žití v přírodě po miliony let, to že si myslíme, že jsme se změnili za posledních pár set let je zcela mylné. To jak vypadáte – tak úplně stejně byste vypadal i před 300 000 lety, tak dlouho tu jsme my 100% lidé stavěni na všechen prach, žití v hlíně, ale i samozřejmě čerstvý vzduch S HALDOU PYLU atd. pokud si někdo jako myslí, že když nepřijde s prachem, pylem či plísněmi do kontaktu, tak se šeredně mýlí. Čím více se budete od těchto přírodních věcí distancovat, tím více bude astmatiků atd. Protože dítě co rylo hlavou v zemi vydrží všechno a rozhodně ho „prach“ z krbu nerozhází, ovšem dítě, co žilo ve sterilním prostředí bude mít takový šok, že dostane astma. Samozřejmě obecně zplodiny, které vznikají při vysokých teplotách jsou nezdravé a jedovaté, ovšem Vašich 300°C je slušně řečeno diskutabilní.
37
Honza Temr on 22. březen. 2022 at 0:30
Pěkný oheň přeji,
děkuji za komentář. Domnívám se, že mluvíme každý trochu o něčem jiném a proto si možná nerozumíme. Naše tělo samozřejmě má své mechanismy, kterými se umí bránit prachu – mechanickým nečistotám. Prach zachytává na sliznicích a ten, který pronikne až do plic, se snaží odbourat.
Větší potíž je ovšem s jeho složením. Zatímco před sto lety tehdejší prach (a především mikroprach, který se tu řeší) obsahoval téměř výhradně přirozeně biologicky odbouratelné částice a látky, dnešní prach už je úplně „jiná káva“. V době, kdy domácnosti obsahují stále více umělých hmot a vláken, je i složení spalin prachu tomu odpovídající.
V té souvislosti je potřeba pochopit, že spalováním prachových částic vznikají jeho spaliny. Povrchová teplota vnějšího pláště krbové vložky a kouřovodu běžně přesahuje 300 °C. O tom mám zcela konkrétní představu proto, že jsem strávil stovky hodin ve zkušebním koutě plném měřících přístrojů a mohl se tak o teplotách, výkonech i emisích osobně přesvědčovat mnoho let. Zde skutečně není nic diskutabilního, ale pokud máte jinou prokazatelnou zkušenost resp. výsledky měření, opravdu se s nimi rád seznámím. Zápalná teplota prachu v domácnosti je o stovky stupňů níže…
Další podstatná skutečnost, kterou jsem se článkem snažil sdělit a kterou přehlížíte je, že jako problém vnímám především velkou koncentraci a intenzivní expozici prachem a jeho spalinami. Jistěže jsme neustále vystaveni působení prachu či pylu v přírodě. Ovšem jde o otevřený prostor, kde je koncentrace zásadně redukovaná – ředěná. Domácnost je prostor uzavřený a omezeně větraný (často chybně a nedostatečně právě v zájmu udržení tepla v interiéru). Naše biologické procesy detoxikace jsou tak při trvalém vytápění pomocí článkem popsaného teplovzdušného systému neúměrně přetěžovány.
Závěrem – jsem zaměřením a životními postoji právě ten, který nechává děti „rýt hlavou v zemi“, klidně si ruce i pusu opatlat hlínou, napít se z kaluže a říznout se o trávu do prstu nebo si rozbít koleno. Nejsem závislý na řízeném větrání, mám doma dřevěná okna a v mrazu nosím kraťasy 🙂 Tím chci říci, že sterilní domácí prostředí byste u mě nenašel. Efekty otevřeného teplovzdušného systému s tím nemají ovšem co dělat. Nadále jej považuji za naprosto nepřirozenou a zdraví ohrožující věc, která nemá v trvale obývaných domech a bytech co dělat…
38
Radek on 25. březen. 2022 at 0:53
Dobrý den, možná hloupý dotaz, teď řeším co s nadbytečným teplem v místnosti kde je krb. Co kdyby se proud vzduchu obrátil a z nejvzdálenější místnosti od krbu ( cca 6 m, přes dveře) vháněl do místnosti s krbem přes stropní rozvod studený vzduch. Podotýkám že se jedná o obyčejný krb, bez výměníku a teplovzduchu.
39
Honza Temr on 29. březen. 2022 at 0:31
Pěkný oheň přeji, zajímavá myšlenka, bohužel nemám zkušenost a neumím tak posoudit rizika a bonusy. Obecně nejsem příznivcem jakéhokoli nuceného proudění vzduchu v domácnosti, které může být vnímáno jako nepříjemný průvan, zvláště při proudení vzduchu chladného. Zároveň zůstávají negativa spojená se špatnou čistitelností a revidovatelností uzavřených teplovzdušných kanálů.
Osobně bych šel raději cestou přestavby krbu na správně dimenzovaný tak, aby k přetápění zkrátka nedocházelo…
40
Ivo Konečný on 4. duben. 2022 at 0:53
Zdravím
V něčem bych s vámi ač amatér polemizoval. Předně to schéma kdy krb nasává vzduch z mistnosti, ohřeje, nasává ,ohřeje atd neodpovídá v určitých
případech úplně realitě. Krb jsem si stavěl sice sám, ale troufám si říci že o tom něco vím. Dá se to výrazně omezit přisáváním vzduchu zvenku.
Skoro bch řekl že to by měl být základ než se do toho člověk v;bec pustí. Nejen proto že po několika hodinách to nehoří, protože v domě vzniká slabý podtlak.
Objem vzduchu který uteče komínem při spalování je obrovský. Já mám otvory přisáváni vzduchu z místností většinou úplně zavřené. Veškerý vzduch pro hoření
je zvenku. Samozřejmě že konvekce funguje i tak, ale to je přece princip každého topení. Jakkoli ohřátý vzduch stoupá,proudí a tedy víří prach.
I vzduch kolem radiátorů.:>)
Největší hyg.problém vidím při přikládání , čištění krbu,kamen – a distribuci paliva. To mám vyřešeno tak,že veškeré manipulace se dřevem a údržbou provádím z druhe strany z chodby (průhledová vložka se dvěma dvířky) pri žavřené zaluzii mřížky na chotbě. Na komím jsem si vyrobil generátor tahu s plynulou regulací otáček který při údržbě, zátopu či špatných tlakových podmínkách zapnu a ten odsaje prach vynikající při údržbě.
Jinak souhlasím že hrobem hygieny je rozvod teplého vzduchu ventilátorem po domě. Dovedu si přestavit co se po letech dějě v nánosech v rozvodech vzduchu.
Neco podobného jako klima v autě. S tím rozdílemže to se asi vačistit nedá.Pouze vyměnit. Ale odle mých zkušenoastí se VŽDYCKY se do interiéru dostanou nějaké nečistoty suvisející s topením. Tomu se prostě při topení tuhým palivem podle mne zabránit nedá. V místnostech mám filry vzduchu Ionic-CARE Triton X6 které čistím po 14 dnech.
A že je co čistit – to je vidět. :>)
41
Honza Temr on 5. duben. 2022 at 0:35
Pěkný oheň přeji,
bohužel to je opět nepochopení problematiky – je nutné rozlišovat:
1.) vzduch pro spalování
2.) vzduch pro konvekci
ad 1.) Vzduch pro spalování je do topeniště samozřejmě příváděn samostatným potrubím zcela odděleným od vzduchu pro konvekci. Z pohledu hygieny prostředí je přitom lhostejno, zda je přívod vzduchu pro spalování veden z exteriéru nebo z trvale větraných prostor domu (bývá to sklep, garáž apod.). Vzduch pro spalování prochází uzavřenou soustavou exteriér-potrubí-topeniště-kouřovod-komín-exteriér a do interiéru vůbec nevstupuje.
ad. 2.) Vzduch určený pro konvekci, tedy pro vlastní vytápění, pochází naopak vždy z vytápěné(ých) místnosti(í) a znovu se do ní(nich) vrací. Prochází soustavou interiér-nasávání (např. mřížkou)-dutina v teplovzdušné obestavbě-výdech(např. mřížkou)-interiér. O tomto vzduchu to celé pojednání bylo. Tento vzduch je pak nosičem prachu a jeho zplodin.
Dále je nutné také pochopit, že zdaleka ne veškeré vytápění je založené na proudění-konvekci vzduchu, jak píšete. Na zcela jiném principu funguje sálání, tedy například infrapanely, stropní, stěnové a podlahové topení (bez ohledu na to, zda elektrické nebo teplovodní) a samozřejmě také sálavé krby a kamna.
Sálání je elektromagnetické vlnění a s výměnou (prouděním) vzduchu tak vůbec nesouvisí. Jakýkoli hmotný objekt, který je v dosahu sálání a ne v jeho „stínu“, je tímto zářením ohříván.
Závěrem – nejste první, kdo si „dva různé vzduchy“ v popisu funkce teplovzdušného krbu plete. Pro mě je to dobrý námět na vysvětlující článek tohoto detailu do BLOGu. Děkuji za něj 🙂
Nadpis:
To spalovaní prachu na tělese krbové vložky by se snad dalo odbourat pravidelným čištěním?
Dobrý den.
Bohužel jsem u nás doma zdědil systém teplovzdušného vytápění s ventilátorem a přemýšlím o změně na teplovodní výměník, příp. úplně jiný způsob vytápění. A když jsem přečetl Váš článek, tak jsem si řekl, že se ten negativní vliv musí aspoň trochu zredukovat než změna proběhne.
Proto jsem povysával všechen prach uvnitř obestavby, na deskách z vermikulitu a vše co se dalo a kam jsem se dostal, opucoval hadrem těleso vložky kamen plus vyměním filtry před ventilátorem.
Je možné použít i nějaký uhlíkový filtr před ten ventilátor, nebo by to byl až příliš velký odpor pro proudění vzduchu?
Příp. tento filtr použít na koncových výpustích do místností.
Jaký bude mít vliv ucpání výdechů na obestavě pod stropem?
Pěkný oheň přeji,
předně je dobře, že se vám podařilo krb vyčistit. Co se týče filtrů nebudu zastírat, že je teplovzduch kvůli jeho negativním vlivům už tak dlouho mimo mou sféru zájmu, že mi klidně mohl uniknout nějaký převratný objev. Tím by byl třeba i uhlíkový filtr, který by pro ventilační soustavu nepředstavoval příliš velkou tlakovou ztrátu. Ta byla zatím vždy problémem, který použití jakéhokoli lepšího filtru vylučovala.
Ucpání výdechů, které jsou nutné pro chlazení pláště krbové vložky, by mohlo znamenat její destrukci. V každém případě tím naroste teplota uvnitř obestavby a tím se zvýší i namáhání všech přilehlých kontrukcí. Záleží tedy na to, jak zhotovitel celé topidlo dimenzoval a zda použité materiály vyšší teplotu „zvládnou“.
Honza Temr
Dobrý den,
za článek děkuji, škoda, že jsem ho nečetl o pár měsíců dříve. Pořídili jsme do bytu, kde jsme doteď topili podlahovým topením (odporové topné kabely), peletová kamna s rozvodem horkého vzduchu – vzduch rozvádíme pouze do jedné místnosti – do koupelny. Prakticky po zapojení kamen a po dvou dnech většího používání cítím rozdíl, vzduch je v bytě vysušený, jsem trochu zahleněný a dá se říct, že „vzdušný“ komfort je určitě menší, než když jsme topili podlahou… Určitě jde i o zvyk, ale i tak je mi jasné, že to vliv mít musí.
Jsou na tom samostatně stojící peletová kamna třeba aspoň o něco lépe nebo je princip naprosto totožný jako u vložky a topení dřevem?
Zároveň, pokud už ty kamna máme a topíme jimi.. je tedy lepší spalovat vzduch z místnosti a mít otevřenou ventilaci nebo ho opravdu přivádět z exteriéru, případně sklepa? V podstatě obě možnosti jsou pro nás proveditelné, zatím topíme vzduchem z místnosti s otevřenou ventilací. Jde mi jen teď o to, jak si co nejvíce zajistit zdravější komfort.
Moc děkuji.
Lukáš
Pěkný oheň přeji,
volně stojící kamna se chovají shodně jako krbová vložka s tím rozdílem, že proudění vzduchu není usměrněno obestavbou. K vysoušení, přepálení prachu i rozdílům teplot u stropu a podlahy tedy dochází z principu stejně. Velkou výhodou je možnost udržení povrchu kamen v čistotě, což je u vestavěného spotřebiče jako je krbová vložka nesnadné, resp. téměř nemožné.
Vzduch pro spalování je ideální přivádět z jiných trvale větraných prostor domu případně z exteriéru. Na výše popsané to ale nemá žádný vliv – vzduch pro spalování a vzduch, který cirkuluje v interiéru není tentýž – jde v tu chvíli o dva oddělené systémy.
Ve vnímání komfortu může pomoci řešení vlhkosti. Doporučuji udělat si například pomocí jednoduchého vlhkoměru nebo meteostanice představu o vlhkosti vzduchu v interiéru. Pokud se pohybuje výrazně pod 40-60%, je vhodné vzduch zvlhčovat a váš pocit vnímání vnitřního klimatu by se tak měl zlepšit.
Honza Temr
Dobry den,nejsem přesvědčena o odborném provedení realizace našeho teplovzdušného krbu. Nevíte o někom kdo by byl ochotný revizy provést? Šlo by okres Karlovy Vary, obec Pernink. Všechno obleceni, cichy nam páchnou po kouři, vedro je pouze v mistnosti, kam fouká vzduch ventilator a to je koupelna. Jinak všude nepohoda a to je vytápěný baráček opravdu malý.
Pěkný den, to mě mrzí. Nejlepší bude obrátit se na některého z kolegů z Cechu kamnářů, seznam najdete na webu http://www.cechkamnaru.cz/seznam-clenu.
Dobrý den, potřeboval bych radu od odborníka s mým problémem. V domě mám teplovzdušný krb (dům jse již takto koupil) s rozvodem teplého vzduchu do horních pater, bez použítí ventilátoru.
Jedna s křížek v patře nebyla nasazena na potrubí vedoucí teplý vzduch (malovali jsme) a synovi se zde zakutálel plastový míček na florbal. Je prosím nějaká šance dostat jej ven, aniž by muselo dojít k nějakým stavebním úpravám? Předpokládám že spadl až domů.
Děkuji za odpověď
Jejda, to je originální problém 🙂 Bohužel ale nemám jak poradit nebo pomoct, stavbu neznám a netuším, jaké řešení by bylo nejméně destruktivní. Je potřeba to zjistit na místě. Pokud se k míčku nelze dostat spodní přisávací mřížkou, obávám se, že bez bourání části soklu to nepůjde…
Problém vyřešen.
Nakonec jsem si poradil sám. Nasoukal jsem do teplovzdušného potrubí inspekční kameru a zjistil, že míček nespadl až dolů…..Pak jsem do potrubí ke kameře spustil dlouhooou hadici od vysavače. Míček se pak přisál k hadici a pak ji stačilo vytáhnout.
Zní to jednoduše, ale bylo celkem obtížné. Doufám, že už to nebudu muset nikdy řešit 🙂
Velmi pěkný článek. Jak se díváte na krbové vložky, které splňují blow-door test? Kamarád si takový krb s externím přívodem vzduchu postavil v novostavbě. Vypadá to úplně stejně jako na Vašem obrázku, ale nikdy sem si nevšiml Vámi zmiňovaných efektu. Prašnost je zcela objektivně minimální, nikdy žádný problém s nadměrným usazováním prachu v místnosti, ve vzduchu to není nikdy cítit. Jak si to vysvětlujete? Naproti tomu jinej kamarad ve starem domě to má přesně jak popisujete, nánosy prachu, bez privodu vzduchu, krbova vlozka mizerna a stara, vysledkem nanosy prachu a hnusnej vzduch.
Pěkný oheň přeji, to, že je vložka napojená na přívod vzduchu nebo splňuje BD test nemění nic na principech popsaných v článku. Ty se totiž vůbec netýkají spalovacího procesu nebo těsnosti topeniště, ale výhradně distribuce tepla z obestavby do interiéru. Takže to, že v jednom případě jsou efekty citelné a v druhém (zatím) ne, může být několika věcmi. Např. provedením obestavby, kdy ta novější může mít uvnitř použity už správné izolační materiály, které nejsou samosprašné a neuvolňují tak další prach do ovzduší. Nebo je vnitřek obestavby rozumně navržený a provedený tak, aby bylo možné ho od prachu čistit. Nebo je domácnost znatelně méně zatížena prachem než v druhém popisovaném případě. Nebo je krb v provozu podstatně kratší dobu než v druhém popisovaném případě a k zanesení útrob obestavby ještě nedošlo (nejhorší je to typicky v létě, kdy se netopí – prach se do obestavby mřížkami dostává několik měsíců, než se na podzim s prvním zatopením zvedne a začne proudit po domě). Atp.
Zvlášť v novostavbě, která má oproti domům z dřívějších dob podstatně těsnější obálku, bych teplovzduch z článkem uvedených důvodů nikdy nedoporučil.